Nevím, 2013, akryl a uhel na plátně, 105x105 cm
Česká republika je ostudou České republiky
Česká republika je ostudou České republiky
Situace ve společnosti v letošním roce (2013), která vyvrcholila parlamentními volbami ukazuje, že česká společnost je opravdu nemocná. Lidé mají paměť daleko kratší, než jsem si dovedl představit. Do čela společnosti se dostávají lháři a nikomu to nevadí. Nejhorší událostí tohoto roku je volba Andreje Babiše. Je to lhář, konjukturalista, bývalý mnohočetný spolupracovník StB. Poslal jsem těsně před volbami svazek faksimilií dokumentů internetovou poštou herci Stropnickému, který kandidoval za ANO. Vím, že to dostal, ale asi je mu to jedno. Pohrdám takovými lidmi. Novináři Komárkovi, který rovněž táhne s ANO asi také nevadí Babišova minulost, poněvadž jeho otec působil jako poradce Che Guevary a tedy musel být propojen s StB. Uvažovat o Babišovi jako o strážci státních financí je urážkou naší polistopadové historie. Babiš potřebuje ovládat finance, potřebuje získat evropské dotace a velké úvěry, aby jeho podniky mohly prosperovat, jinak se mu jeho hekticky nakumulované impérium rozpadne.
Nejhorší jsou naše média, která se až na výjimky tváří, jakoby Babišovo jednání bylo normální, asi především proto, že si je Babiš koupil a nebo jen trpí typickou českou nemocí a tou je tzv. předposranost.
Nevím, proč Davida Ratha najednou propustili z vazby i když státní žalobce s tím nesouhlasí. A opět to jsou naše média (udělal jsem překlep a napsal“merdia“, jak se to hodí!), která se chopila tohoto člověka, přesto, že je to obyčejný podvodník a zloděj a propagují jeho hrané lži v kterých se představuje jako politický mučedník.
Situace v ČSSD působí jako amatérské divadlo, kde Milan Chovanec sehrál roli Jidáše, který navrhne, aby se o schůzce mlčelo a pak jí první prozradí a kupodivu mu to projde, zůstává oblíbencem předsedy Sobotky a zůstávají mu funkce.
Sobotka má velmi krátkou paměť, v mnoha případech se choval stejně jako kolegové, které teď zlikvidoval. Ačkoliv mi jsou názory a charaktery Haška, Tejce a Škromacha na hony vzdálené, nemyslím si, že v tomto případě je možné je považovat za lháře. Zkrátka „drželi basu“ tak, jak se domluvili a místo, aby to odnesl Jidáš, odnáší to ti, kteří plnili slib. Vyvolaná hysterie zlikvidovala pro tuto chvíli Sobotkovu opozici, ale být jím předčasně bych se neradoval.
K tomu všemu můžeme ještě přičíst Okamurův Úsvit, což je nesmyslná formace založená na Okamurově mocichtivosti a směšných požadavcích. Okamura jako senátor zcela zklamal. Na zasedání Senátu nechodil, jen se cpal na televizní obrazovku, aby ukřičeným hlasem kritizoval vše kolem sebe.
Nevidím žádnou nadějnou budoucnost české společnosti. Když se podaří zformovat vládu, tak to bude nesmyslný slepenec, který nebude mít soudržnost. Když budou nové volby, zase nic nevyřeší a bude nám stále vládnout Zemanova parta.
Opozici se podařilo odstřelit Nečasovu vládu za pomoci Ištvána a jeho kumpánů, kteří by měli nést plnou zodpovědnost za své nestydaté činy. Přepad vládní úřednice o půlnoci s beranidly na vyražení dveří a četou po zuby ozbrojených policistů považuji za totální selhání demokratických principů a je jedno, jestli je úřednice vina nebo ne. Takové jednání je v každém případě neomluvitelné.
V prezidentských volbách jsem poprvé nebyl volit. Nenašel jsem mezi navrženými žádného kandidáta a v druhém kole jsem se tedy nemohl přiklonit ani k jednomu. Oba byli stejně nepřijatelní, každý jinak. Představoval jsem si Zemanovo působení v čele státu podobné tomu, co dělá dnes, ale neuměl jsem si představit, že to bude tak pokleslé. Pokleslost se stává heslem současnosti.
Milan Knížák