Ze série Ilustrací k Nové bibli, 1990, laserový tisk, 30x42 cm
ČESKO SI VEPSALO NA ŠTÍT POKLESLOST
ČESKO SI VEPSALO NA ŠTÍT POKLESLOST
Václav Havel zavedl idiom blbá nálada a zdá se, že se stal obecným návodem jak žít.
Po převratu v roce 1989, který naivně nazýváme revolucí, byť sametovou, jsme velmi rychle odmítli vše co pocházelo od nás a překotně adoptovali všechny nectnosti západní společnosti. (Těch důležitých a zásadních jsme se báli.) Odůvodňovali jsme to tím, že komunistický režim zdevalvoval hodnoty a narušil systémy a je tedy třeba se dívat po ostatních státech a kopírovat jejich způsoby.
Tehdy jsem působil v Klubu, později v Konferenci rektorů vysokých škol a dobře si vzpomínám jak představitelé univerzit lačnili po reformách podle západního způsobu i když už západ dávno zjistil, že ty reformy byly chybným krokem a bylo by lépe, kdyby nenastaly.
Náš národ rád vytváří instantní hrdiny a tak z Václava Havla, kterého 98 % obyvatel vůbec neznalo, vytvořili super geroje bez bázně a hany, který se nemůže nikdy mýlit. Ať byl Václav Havel jakýkoliv, rozhodně se mu lidské slabosti nevyhýbaly a tak jeho „zandělštění“ je omylem, který dělá z našich dějin karikaturu.
Jak čas plyne, stále víc a víc lidí žijících v naší zemi naskakuje na populistická hesla a odmítají se zamyslet nad iluzorností a prázdnotou jejich obsahu.
Poučení z dávné i nedávné historie v Česku nepůsobí. Jen si vzpomeňme na Hitlera, který rozpoutal nejničivější válku v dějinách a kterému Německo nadšeně tleskalo, poněvadž hlásal jen populistické fráze. I naši komunisté tvrdili, že člověk to zní hrdě a přitom byl jejich systém založen na neúctě k člověku jako jedinci.
Češi se asi nedovedou poučit z minulosti. To, co se stalo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, kdy spoustu hlasů dostala strana vedená spolupracovníkem StB, komunistou a tzv. miliardářem, jehož podniky pobírají ty největší evropské i státní dotace a jehož působení ve vládě by znamenalo jasný střed zájmů, to by mě ještě před krátkou dobou nenapadlo ani ve snu.
Přesto, že dosud v naší zemi platilo, že ve výkonných státních funkcích je povinností negativní lustrační osvědčení, mlčí se o tom a vláda i Parlament urychleně připravují novelu zákona, která umožní volný vstup bývalým estébákům do všech funkcí. Tuto akci inicioval nový prezident republiky Zeman, který je prototypem populizmu a zajatcem osobních vášní. Mohl by na své oběti kordem vyrývat „Z“ ,dnes už ne jako Zorro, ale „Zeman mstitel“.
Konfidenti StB byli buď velcí slaboši anebo lidé s pokřiveným charakterem. Já opravdu nechci, aby nám vládli takovéto kreatury. Považuji to za zradu všeho v co jsme doufali v roce 1989.
Opovrhuji členy Hnutí ANO, kteří halasně hovoří o nutnosti transparentnosti a čistoty vládnutí a přitom v jejich čele stojí fízl, který je ve střetu zájmů se vším co lze. Nakoupil média, aby je měl na uzdě a je vidět, že se mu to vede. Média jsou čím dál krotší, novináři se asi bojí, aby nepřišli o koryta.
Z největší pravicové politické strany ODS se stala hrstka poraženců, kteří si jen sypou popel na hlavu. Tím však žádné nové voliče nezískají. Měli by si uvědomit, že oni byli u toho, když se strukturoval nový život naší společnosti, že se spousta věcí povedla a že jejich dnešní defétizmus je škodlivý a nedůstojný.
Pokleslost se neprojevuje jen v politických kruzích, i náš kulturní život je tragický. Veřejná média nám neustále představují ty nejlepší z nás – Very Important People, což je (v převážné většině) shluk hlupáků s hloupými a prázdnými životy vláčený instantními módami, trendy a papouškující módní hesla. Pořád se dozvídáme komu co vycpali, které ženě byly vidět spodní kalhotky či kdo kde randil.
Z oblasti umění se prezentují jen skandální hlouposti. Z toho, co vyžaduje alespoň jemné zamyšlení, se neprezentuje nic.
Jsme národ bez politické hrdosti podléhající stádním pudům. Jsme národ téměř bez kultury, poněvadž to, co se dnes prezentuje jako vysoké umění jsou jen echa trendů, které už jinde vyvanuly.
Je to smutný pohled na ten náš domov. Asi bychom měli předělat i hymnu. Možná by se dala použít píseň Hej Slované, která kdysi aspirovala na to být naší hymnou, jen místo Slované by se zpívalo Hej populisté ...
Milan Knížák