Diskuze
Kontext - Výraz kontext (česky souvislost) v nejširším smyslu označuje významovou souvislost slov, jevů nebo událostí. Právě ve vztahu ke kontextu možná spočívá hlavní rozdíl mezi vědou a uměním. To ovšem neznamená, že jejích „průnik“ není možný a výsledkem by měl byt jakýsi hybrid, zejména ve výtvarném umění.
9. července 2014
Vážený pane profesore,
Posílam krátky načrt rozdílu mezi vědou a uměním založeném na vztahu ke kontextu. Pro mně je ten rozdil dosti podstatný a vyčlenuje podíl vědy a umění na tvorbě kontextu, to znamená na rozvoji společnosti. Možno je to řečeno "natvrdo", ale je to oblast pro diskusi.
Děkuji za váš čas a těším se na vaše stanovisko.
M. Giboda
11. července 2014
Milý pane profesore Gibodo,
Začnu hned k tématu. V klasické řecké filozofii stojí Epistémé v protikladu proti Doxa. Epistémé je pokládáno za pravé a spolehlivé vědění a Doxa je vnímáno jako mínění. Oproti Epistémé, které má být pravdivé, má Doxa jinou pravdivost. Dneska bychom řekli subjektivní. Foucault to ještě rozšiřuje a chápe Epistémé jako určitou základní strukturu té které doby lidských dějin. To všechno mě připadá dnes nedostačující pro hledání rozdílu mezi vědou a uměním.
Definice, kterou jste mi poslal, sděluje, že vědecké teorie jsou stabilní a nezávislé na kontextu. S tím, samozřejmě, nesouhlasím a dějiny vědy mi dávají za pravdu. Vaše definice (nemyslím Vaše, ale ta co jste mi poslal) je spíš zbožným přáním, aby věda byla nezávislá a stabilní. Mluvit o univerzální pravdě, které se dobírá věda, je dnes už skoro směšné. Oba víme, jak se některé vědní obory (např. fyzika) staly rájem pro nejrůznější spekulace o kterých se nemůžeme přesvědčit zda platí či ne. Velmi se to podobá trendům v umění. I ve vědě dnes hraje osobní mínění či osobní vyhledávání cest a důkazů velkou roli podobně jako je tomu v umění. Vždycky jsem protestoval proti Vašemu spojování vědy a umění, poněvadž mě připadalo příliš prvoplánové, ale to, že povaha vědy a umění vychází z jediného principu, tzn. že jde o druhy poznání sice kvalitativně odlišné, ale zabývající se v podstatě stejným tématem, to jsem vždycky (tedy už hodně hodně dlouho) věděl. Moje příměra k minci na jedné straně s vědou a na druhé s uměním mi připadá stále přesnější. Jsou na jedné minci, ale v podstatě se nepotkají.
To, že umění využívá některé prostředky jež věda objevuje není vůbec nic nového. To dělalo umění vždy, jen ty objevy nebyly tak překotné a dostupné jako dnes.
Víte, pane profesore, všechny pokusy o definice v našem širokém a diferencovaném světě ztroskotávají a marnost, která z nich čiší, je evidentní.
Pod odstavcem s definicemi jež jste mi poslal je pokus o vysvětlení pojmu kontext. Je v něm zajímavá myšlenka, ale já mu zcela nerozumím. Nevím co máte na mysli tvrzením, že "ve vztahu ke kontextu možná spočívá hlavní rozdíl mezi vědou a uměním". Bylo by třeba popsat ten vztah. Čemu ovšem vůbec nerozumím a myslím si, že je to nesmysl, je tvrzení o tom, že výsledkem průniku, který navíc není možný, by měl být jakýsi hybrid a to zvlášť ve výtvarného umění. To už je pro mne úplná Sci-fi (spíše lidová Sci-fi tvořivost).
To, co jste mi poslal připomíná ony pověstné tabulky s kterými chodí nejrůznější manažéři a prezentují své záměry. Je to simplifikace, které je třeba se na hony vyhýbat.
Zdraví
Milan Knížák