V hospodě "U trojek" S Pepou Steklým a Lídou Bučkovou, 1962
Dopis ministryni kultury
Dopis kunsthistoričky H. Šauerové ministryni kultury, leden 2013
Mgr. Alena Hanáková
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1
118 11 Praha 1
Vážená paní ministryně,
obracím se na Vás v souvislosti s katastrofálním stavem v Národní galerii.
Již před rokem jsem Vám odeslala první dopis, ve kterém jsem upozorňovala na diletantství současného vedení Národní galerie.
Národní galerie v Praze je již více jak rok a půl vedena ředitelem, který své postavení jen předstírá, protože za ním není vidět žádná práce.
Naopak jeho podivní spolupracovníci v nově vytvořených manažerských pozicích jen využívají mediální štvanice proti prof. Milanu Knížákovi, kterou po celá léta obratně využívala občanská iniciativa umělců a odborníků „Čas na změnu“. Veškerou povrchní a dostatečně nepopsanou kritiku, jenž tato iniciativa mediálně prezentovala, nové vedení slepě převzalo a začalo nesystematicky a nekoncepčně vycházet vstříc nejhlasitějším mediálním křiklounům, aby utichli. Naopak lživou kritiku proti vedení Milana Knížáka nový ředitel využívá pro svůj prospěch a přivlastňuje si koncepty a rozjednané projekty, které jsou zaměstnanci galerie v médiích prezentované jako výhradně jejich nové úspěchy.
Působení Vladimíra Rösla nejvíce odnesla sbírka moderního a současného umění. Za rok a půl přišla Národní galerie a česká společnost:
- o nejdůležitější sponzory
- o Cenu 333 (cena, která podporovala mladé umělce, jejichž díla jsou více klasická)
- o unikátnost expozice moderního a současného umění (v expozici, jenž byla strukturována namíru některá díla zcela chybí nebo jsou nahrazena díly bez jakýchkoliv souvislostí; popartové obrazy Jaroslava Sutnara vystřídala díla Jana Baucha apod.)
- o ředitele sbírky moderního a současného umění
- o kontinuitu v doplňování sbírky současného umění
- o mnohamilionovou finanční investici do kontroverzních výstavních projektů a katalogů; (Ostrovy odporu; Cesta k amorfě; Šetření příčiny; Univerzita Předlice)
- o ztrátu důvěry mezi zahraničními partnery a diplomaty
- o sochy před Veletržním palácem, které signalizovaly návštěvníkům, že se blíží ke galerii moderního umění
- o smysluplnou koncepci vedení celé Národní galerie
Bohužel ani mediálně oslavovaná výstava „Cesta k amorfě“, která byla jistě i finančně nákladná nepřesvědčila o schopnostech paní Heleny Musilové k vedení sbírky současného a moderního umění. Výstava si jen na objevnou hraje, ale její přínos je z vědeckého pohledu zcela zbytečný a zavádějící.
V České republice neexistuje nikdo, kdo by současnému a modernímu umění rozuměl lépe než profesor Knížák. Vzhledem k jeho schopnostem a vypěstované vnitřní pokoře dokázal za dvanáct let postavit Národní galerii na vlastaní nohy a vytvořil v ní světově unikátní a nadčasovou expozici moderního umění. Jeho přínos je nesmírný jak v oblasti uměleckohistorické metodologie, tak i ve struktuře sbírkotvorné činnosti moderního a současného umění. Kontinuita a vztah k bezprostřednímu okolí je to co v současné době opět nesmírně nabývá na významu a nikdy nepřestane být aktuální a smysluplné. To vše je kapitál, který daroval prof. Knížák České republice!
Jeho hlas by měl být brán vážně! Narozdíl od všech jeho absurdních kritiků mu nikdy Národní galerie nebyla lhostejná, protože by jinak za takových podmínek nemohla být tam kde byla.
O Národní galerii jsem napsala opět několik novinových článků, které Vám přikládám, protože v nich je konkrétní problematika podrobně rozebrána.
Vážená paní ministryně, myslím si, že jste na svém místě za konzervativní stranu, která by už ze své podstaty měla říci STOP nešetrnému a nevkusnému zacházení s majetkem České republiky.
Prosím odvolejte současné vedení Národní galerie!
S pozdravem
Hana Šauerová