Akty a kresby
Dřív StB, dnes NG
Národní galerie pod vedením nového generálního ředitele J. Fajta má hlavní bod programu:
NAJÍT NĚCO NA KNÍŽÁKA
Knížák totiž kritizuje současného ředitele, že je amatér, že provozu nerozumí, zneužívá NG pro své osobní cíle a chová se neuctivě jak k českému umění, tak k odborníkům. Vyhodil řadu vrcholových odborných pracovníků, kteří rozuměli chodu galerie a dlouhodobě řešili úkoly vyplývající z práce ve špičkovém muzeu umění. To, že vyhodil sekretářku ze svého sekretariátu, která patřila po desetiletí k nejpracovitějším a nejvěrnějším zaměstnancům NG, není jen profesní chybou, ale nepochopitelným činem, který se zdá být schválností destabilizující instituci.
Dnes jsem byl (3.8.2015) v televizi, kde mne paní Drtinová agresivně zpovídala a jako informační zdroj uváděla pouze Fajtovy interpretace. Když jsem jí vytkl, že nemá žádné informace, ohradila se a řekla, že jich má spoustu. Zeptal jsem se, zda ví kolik za mého působí bylo výstav, kolik jsme získali nových prostor, kolik expozic jsme vybudovali a jaká byla naše nákupní politika. Samozřejmě, nevěděla nic, jen omílala, že má informace z ČT 24. Na to jsem opáčil, že mě ČT 24 opravdu nezajímá, že mě zajímají ověřené informace pocházející z dokumentace Národní galerie, ale taková informace se tam neobjevila ani jedna. Byl to čirý hon na Knížáka. Vyčítala mě můj dopis ministrovi kultury, na který zatím neodpovídá jako neodpověděl na žádný z předešlých.
Pochodujeme zpátky do nějakého typu totality. Možná, že brzy začnou za kritiku vyhazovat z práce a zavírat tak, jako to bylo za komunistů. Kdyby byl trest smrti, tak Knížák bude viset.
Stydím se za všechny, kteří k této ubohosti přispívají.
Přidávám text o NG, který se ke mně dostal, jehož autorem je pravděpodobně Vít Vlnas, bývalý ředitel Sbírky starého umění NG.
NKÚ v Národní galerii: zpráva NKÚ se opírá o výsledky interní kontroly NG
V posledních dnech proběhla tiskem zpráva, interpretovaná médii jako závažné zjištění Nejvyššiho kontrolního úřadu o stavu sbírek spravovaných Národní galerie v Praze. Konstatování NKÚ, která se týkají sbírkových předmětů NG, jsou však zveřejněním závěrů rozsáhlé interní kontroly NG, provedené samotnými zaměšstnanci NG v rámci tzv. desetileté inventarizace. ta probíhala od roku 2003 do roku 2012. NGT o jejím průběhu každoročně informovala ministerstvo kultury a závěrečný protokol, z něhož zpráva NKÚ čerpá, řádně postoupila ministerstvu kultury dne 28. března 2013.
U historického sbírkového fondu lze použitelné výsledky inventarizace získat prakticky pouze pečlivou prací těch, kteří konkrétní část sbírky detailně znají a průběžně ji odborně zpracovávají. V průběhu desetiletí a někdy i století se totiž často měnily názvy uměleckých děl, jejich autorská připsání, datace a někdy i zařazení předmětů do podsbírky podle jejich technických parametrů. "V průběhu desetileté periody inventarizace ukončené v roce 2012 nenalezla Národní galerie ve sbírce bronzovou plastiku, obraz, 31 kreseb a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky a inventarizovaných naposledy v letech 1959-1962", konstatuje NKÚ. Znamená to, že odborní pracovníci NG při komplexní kontrole sbírkového fondu sami nalezli evidenční nesrovnalosti.
Počátkem roku 2012 spravovala NG celkem 361 873 sbírkových předmětů, z nich některé kontinuálně déle než dvě století. Kolem 90 % tohoto fondu tvoří práce na papíře, především kresby a grafika. Pokud NG zjistila, že nelze dohledat jeden obraz okrajového významu, jednu bronzovou plastiku a 31 kreseb, pak je to vynikající výsledek. Na jeden nenalezený sbírkový předmět totiž připadá 10 966 předmětů řádně identifikovaných a evidovaných. Výsledek inventarizace svědčí o účinných vnitřních kontrolních mechanismech NG. Jejich prostřednictvím se podařilo odhalit veškeré nedostatky v evidenci, sahající v některých případech až do 19. století. Třiceti třemi dosud nedohledanými sbírkovými předměty se NG začala okamžitě zabývat a je pravděpodobné, že přinejmenším některé z nich se již podařilo najít přímo ve sbírce.
Pokud současný generální ředitel NG Jiří Fajt prohlašuje, že "odhalené problémy jsou důsledkem špatně nastaveného systému kontrol uvnitř NG", uvádí veřejnost v omyl. Kontrolní systém NG byl v uvedeném období nastaven tak, aby se přišlo na každou evidenční nesrovnalost. Nynější publikování výsledků inventarizace to jenom potvrzuje. pokus znevážit náležitě provedenou kontrolu aktuálního stavu sbírkového fondu NG přitom přichází ve chvíli, kdy se současné vedení chystá k propuštění zhruba třetiny všech odborných pracovníků NG. Shodou okolností jde často právě o ty zaměstnance, bez nichž by prakticky nebylo možné podobně náročnou inventarizaci uskutečnit.
Od roku 2013 probíhá ze zákona tzv. patnáctiletá inventarizace sbírky NG, která bude ukončena v roce 2027. Rozhodnutí současného vedení NG snížit počet kurátorů sbírek o třetinu znamená významné oslabení průběžné kontroly stavu a ohrožení kvalifikované správy nejcennější umělecké sbírky v České republice. Schopnost NG dostát povinnostem, uložených jí uzákonem o ochraně sbírek muzejmí povahy a prováděcími předpisy k němu, se tím výrazně sníži. To se nepochybně projeví i při plnění úkolů, vyplývajících NG z právě probíhající inventarizace.