třetí jmenování Milana Knížáka rektorem Akademie výtvarných umění, 25.1.1994
Falešná ekologie
Za chvíli skončí výroba automobilů s výbušnými motory, kamna na dřevo a na uhlí, tepelné elektrárny a spousta dalších věcí a zařízení, které poškozují životní prostředí.
Zajímavé je, že nikdo nehovoří o redukci letecké dopravy, přitom hektický letecký provoz produkuje neuvěřitelné množství skleníkových plynů, a jeho zrušení nebo alespoň zminimálnění, by podstatně zlepšilo životní prostředí.
Lidem se cestování líbí. Chtějí cestovat do exotických destinací, a tak politik, který by přišel s návrhem na omezení letecké dopravy, by rázem upadl v nemilost. (A to politici nemají rádi.)
Převážíme potraviny, šaty, stroje, atd. a zanedbáváme lokální produkce. (Nejnesmysluplnější mě připadá dovoz květin z Jižní Ameriky na trhy do Amsterdamu odkud se dále rozvážejí do cílových destinací …) Je to licoměrná politika. Lidé ztrácejí vlastní život, neví co si se sebou počít, potřebují být stále víc a víc baveni, navigováni, povzbuzováni.
Omezit pobíhání po zeměkouli zvané turizmus, přestat s nesmyslným mezikontinentálním hokynářstvím, to by bylo jasné přitakání ekologickým snahám, dnes je to jen trapná politická hra.
Po tomto zvolání se určitě nic nestane, maximálně ze mě udělají v médiích idiota. Je to jen další kamínek do mozaiky ekologické licoměrnosti.