Comics II., 2014, akryl a papírová hmota na plátně, 190x190 cm
Fízlováním k demokracii - StB náš vzor
Naše cesta k fungující demokratické společnosti, kterou jsme nastoupili v roce 1989 se podivně zakřivila. Hodnoty jako slušnost, pracovitost a nezávislost se vytrácejí a všude je slyšet jen pokřik té nejhloupější části naší společnosti. Média tomu dávají zelenou a velká část společnosti bere tyto křiklouny vážně i když jediné správné řešení by bylo si jich nevšímat.
Volání po přímé demokracii je nesmyslem. Dovedu si představit principy přímé demokracie ve skupině 20 lidí, ale ještě by tito lidé museli mít podobné vzdělání, aby byli schopni se navzájem domluvit. Žádný stát nelze řídit přímou demokracií a jen hlupák to neví.
Velkým nešvarem je také ustavičné vyměňování lidí na důležitých postech. Úředníci EU si stěžují (a právem), že nemají u nás s kým jednat, protože když s někým začnou, ten vzápětí zmizí a vše začíná znovu. Neexistuje armáda vynikajících, křišťálově čistých odborníků, kteří nahradí ty stávající. Téměř každý nový politik se musí nejprve učit vládnout a vládnutí je velmi těžká práce. Tam nepomohou nezávazné žvásty jako u piva, kde se šmahem řeší veškeré problémy.
Vládnutí tak heterogenní společnosti, jako je ta naše, je velmi obtížné. Je jasné, že nikdy nelze uspokojit všechny, v žádné společnosti. Umět vládnout znamená tak trochu jít proti všem a to málokdo umí. A i ten kdo to umí, většinou nevydrží.
Směšná hesla, zbytečné stávky a sprostá osočování, spolu s řečmi o chudobě (i když je jasné, že tak dobře, jako v třetím tisíciletí jsme se ještě nikdy neměli) svědčí o pokleslosti ducha a absenci morálky. Rovněž tak adorace udavačství. Představa, že profízlováním společnosti něco zlepšíme, je nesmyslná. Takovou situaci ti starší dobře znají. Síť domovních důvěrníků a pomocníků VB prošpikovala společnost drobnými udavači. Na tom byla totality založena. Nedat nikomu schopnému šanci a zastrašit společnost vědomím, že všichni jsou neustále pod politickým dohledem.
Současné volání po transparentnosti a bezkorupčnosti se změnilo v hon na čarodějnice. Udávání a fízlování jsou představovány jako ctnosti, ale žádná demokratická společnost nemůže být založena na udavačství a fízlování.
Chybí nám vnitřní kultura, morálka spojená s odvahou a úcta k názorům ostatních. To všechno znamená velký díl pokory k životu jako takovému. Do popředí se bezostyšně dere duchovní lůza. Stud a ohledy vymizely. Lidé asi neumí a možná ani nechtějí žít ve svobodě a demokracii.
Svoboda není nadávání, hlídání, kontrolování, zřizování stále nových a novějších zákonů. Svoboda je úcta k projevům života založená na důvěře. Bez hrdé pokory, která nám dovolí si uvědomit, že máme nejen práva, ale především povinnosti k darovanému životu, se nám svoboda nepovede.