HLAVNÍ POČINY PROF. MILANA KNÍŽÁKA V NÁRODNÍ GALERII
1. Revize depozitářů ve Veletržním paláci
2. Dotažení rekonstrukce Paláce Kinských, která se zastavila, protože generální dodavatel přestal platit subdodavateli a bylo velmi obtížné to dotáhnout bez toho, aby se muselo vypsat nové výběrové řízení a tím zdržet dokončení rekonstrukce minimálně o rok.
3. Vyhození paní Železné a jejího obchodu z Paláce Kinských, která platila nepřiměřeně nízké nájemné a odmítala respektovat oprávněné požadavky Národní galerie.
4. Nový speciální výtah od předních designerů ve Veletržním paláci, který je dodnes ozdobou Malé dvorany.
5. Zasloužil se o instalaci dvou upomínkových desek do Paláce Kinských (Hermann Kafka a Bertha von Suttner).
6. Získal pro Národní galerii zadarmo Schwarzenberský palác, který nechal zrekonstruovat a byla v něm otevřena sbírka Českého baroka.
7. Získal pro Národní galerii zadarmo i Salmovský palác, který rovněž nechal zrekonstruovat (rekonstrukce dokončena po jeho odchodu). Na rekonstrukci obou paláců sehnal 500 miliónů, které byly účelově deponovány.
8. Bezprostředně po nástupu do funkce vytvořil expozici ve Veletržním paláci, která se po léta plánovala, ale její příprava nebyla ani započata.
9. Později tuto expozici ještě kurátorsky a architektonicky aktualizoval.
10. Nejen jako kurátor, ale i jako architekt pracoval na několika významných výstavách Národní galerie a všechno bez nároků na honorář.
11. Autor katalogů a sborníků (Modrý, Ságlová, Trempové-Volný čas; 155 děl z Národní galerie; 100 z NG), expozice České malby na Trienalle, také bez nároku na honorář.
12. Během svého působení získal cca 12 000 děl bez zvláštních dotací. Velkou řadu děl jako donace nebo je koupil s velkou slevou. Jelikož se pohyboval mnoho let ve světové avantgardě, obdržel řadu děl od významných zahraničních umělců jako dary pro NG.
13. Zařídil výrobu a instalaci soch před VP, aby bylo vidět, že se jedná o muzeum umění (na restaurování velké plastiky A. Veselého, která byla již v majetku NG a ta jí nechala zničit, opatřil sponzorsky potřebné kvalitní dřevo).
14. Založil v Národní galerii sbírku tzv. Nejmladšího umění, které NG nakupovala od mnoha mladých výtvarníků, nejen od úzkého módního proudu. Některé z nich získal jako dary či domluvil výhodnou cenu.
15. Vymyslel zcela nový způsob zařazení zbraní do expozice, kterou pozdější vedení NG z hlouposti zrušilo.
16. Multimediální expozice v NG nastartovala vlnu podobných expozic ve světě. Při návštěvě ředitelů velkých evropských muzeí (BIZOT Group) byly naše expozice hodnoceny jako nesmírně zajímavé.
17. Založil Cenu NG 333, která byla plně sponzorována.
18. Otevřel expozici mezinárodního umění z materiálů Národní galerie doplněného o nové zisky a zápůjčky.
19. Nedovolil odvést ze země část francouzské sbírky, poněvadž hrozilo nebezpečí, že vznesené restituční nároky, které v Česku soud neuznal, budou uplatňovány v cizině a díla by tak mohla uváznout na několik let mimo dohled Národní galerie a to by mělo na ně fatální dopad. Bylo velmi těžké čelit nátlakům Francouzů, ale především českého prezidenta V. Havla.
20. Při nástupu do funkce zrušil 25 existujících kont s nejrůznějšími podpisovými právy a zavedl pouze 2 konta – jedno na českou měnu, jednu devizovou s podpisovým právem gen. ředitele a jeho náměstka.
21. Zavedl centrální administrativu a tím jí zásadně zlevnil.
22. Zredukoval počet zaměstnanců na polovinu. Řešil úklid a hlídání včetně kustodů smlouvami s vnějšími firmami (outsourcing), poněvadž tyto práce zatěžovaly provoz galerie.
23. Vznikla restaurace ve Veletržním paláci, kam chodili na oběd nejen zaměstnanci Národní galerie, ale i lidé z okolí, např. pedagogové z Akademie výtvarných umění, atd.
24. Založil ediční oddělení a vydavatelství Národní galerie. Publikační činnost NG byla nejbohatší ze všech podobných institucí. Řada titulů byla oceněna titulem Nejkrásnější kniha roku.
25. Založil nejdříve Bienalle a potom Trienalle, které nejen, že ukazovalo české umění v konfrontaci se zahraničním, ale také dávalo možnost získat levně díla současných zahraničních umělců.
26. Posílil PR a lektorská oddělení, která zvláště v Moderní sbírce NG začala vykazovat nadstandardní aktivity.
27. Pracoval za minimální tabulkový plat, který až těsně před koncem jeho působení dosáhl 60 000,- hrubého příjmu včetně všech příplatků. Za celé 12 let působení dostal jen dvakrát odměnu. Jednou 50 000,- Kč a podruhé 90 000,- Kč hrubého. Dělal všechno proto, aby jeho zaměstnanci dostali odměny každý rok.
28. Zredukoval počet vlastních služebních cest na minimum.
29. Chodil každý den ráno do zaměstnání (což nebylo v NG zvykem) a pracoval plných 8 hodin + samozřejmě neplacené přesčasy o kterých nikdy neuvažoval jako o něčem výjimečném.
30. Žádal vládu a ministra Pavla Dostála, a později další ministry, aby bylo vstupné do NG zadarmo, nebo alespoň na zkoušku pro Veletržní palác. Bez úspěchu.
31. Nechal stáhnout všechny neoprávněné zápůjčky (např. z chodeb a kanceláří ministerstev), kde nebyly podmínky odpovídající péči o umělecká díla, které je povinno muzeum umění zachovávat.
32. Za jeho působení NG uspořádala enormní počet výstav jako nikdy předtím ani potom, včetně speciálních vánočních instalací a začala používat i nový prostor ve Veletržním paláci (býv. kavárnu) a otevřela malou galerii ve dvoře Paláce Kinských, atp.
33. Zřídil v kubistickém domě u Černé Matky Boží muzeum českého kubizmu a zasloužil se o zřízení kavárny v duchu českého kubizmu podle dochované dokumentace.
Tento seznam není úplný, ale zásadní věci jsou uvedeny.