KALKULACE

Na Gottově skonu se chtěla řada lidí přiživit. Především předseda vlády, který věřil, že získá další voliče a navrhl státní pohřeb, asi proto, že o naší ústavě, zákonech a zvyklostech neví nic, maximálně jak se jim vyhnout. Média také cítila svoji příležitost a přeplnila televizi i internet Gottovštinou.

Tryzna měla být velkolepá. Do Prahy se mělo sjet až 300 tisíc lidí. Patrně aby to přebilo účast na Letenské pláni, když Milion chvilek organizovalo demonstraci. Ukázalo se však, že skutečnost je jiná. Skalních Gottovských fandů asi není tolik jak si politici a média představovali. Abych se přiznal, neznám nikoho, komu se líbil Gott, ale asi žiji ve špatném milieu. Žofín navštívil jen zlomek předpokládaného počtu.

Považuji Gottův odchod za smutnou událost, kterou bychom měli přenechat rodině a nezvyšovat jejich bol mediální hysterii. Mám, bohužel, trochu hořký pocit, že vdově humbuk vyhovuje.

Rád bych se však vyjádřil k prohlášením, které z Gotta činí velikána české kultury a světového umělce. Jsem přesvědčen, že Karel Gott byl pracovitý průměrný zpěvák. Neměl velký hlas, proto musel neustále používat mikrofon. Nižší polohy jeho hlasu byly bezvýrazné a slabé.

Neupírám mu slávu u nás, na Slovensku a v Německy mluvících sousedních státech Německu a Rakousku. Podoba kýče je v tomto historicky propojeném teritoriu asi podobná.

Gottovy limity se nejvíce projevily v přejatých písních velkých zahraničních zpěváků. Tam se plochost jeho podání projevila často a výrazně.

Jeho spojení se skladatelem K. Svobodou se považuje za velmi plodné. Nejsem o tom přesvědčen. Úspěšnou filmovou pohádku „Tři oříšky pro popelku“ mi znechutila Svobodova hudba v Gottově podání.

Gott byl bavičem té primitivnější části společnosti a ta ho ráda a nahlas oslavuje. Přejme jim to, ale nedělejme z toho státní komedii.

Odkazy

• HLUPÁCI VPŘED
• CV Milan Knížák

Kontakty