Tron II., 1991
MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO JAKO SEBE SAMÉHO!
Nechci mluvit o vládní krizi, kterou stejně, jako řada dalších vnímám jako dlouhodobě neřešený problém. Chci se pouze vyjádřit k chování prezidenta Miloše Zemana.
Nejdříve odporné divadlo s ponižováním premiéra. Ať je premiér Sobotka jaký chce, jednou je to představitel státu a je třeba se k němu chovat přinejmenším slušně.
Nic podobného se předtím v naší zemi nestalo, vyjma jediné události a to byl Havlův Rudolfínský projev. Havel sice tehdy negestikuloval, dokonce ani nejmenoval, ale způsob, kterým chtěl ponížit premiéra Klause byl vnitřně podobný tomu Zemanovskému.
Co mě připadalo nejodpornější na Zemanově chování bylo jeho udělování milosti vězni Kájinkovi. Nevím, je-li tento člověk vinen nebo ne a je mi to v tomto případě jedno, ale když prezident prohlásí, že mu dává milost, tak má tuto milost bez prodlení vyřídit. Protahování udělení považuji za druh sadismu. Možná, že chtěl Zeman potrestat nenáviděné novináře, kteří tak museli vartovat u věznice několik dní, ale to je chybné uvažování.
Prezident Zeman se určitě cítí jako Zorro mstitel, který chce pomstít všechny křivdy podle Zemana na Zemanovi páchané. Bohužel, je však na Zorra přece jen trochu starý a immobilní.
S funkcí prezidenta se má pojit úcta, která působí z obou stran, jak od obyvatel k prezidentovi tak od prezidenta k obyvatelům. Každému moudrému muži sluší pokora. Ta narcistnímu Zemanovi chybí. Přímá volba byla omylem. Nejsme asi dost vyspělí, abychom uměli zodpovědně volit, tzn. volit slušnost, moudrost, statečnost a pokoru.
To nám ostatně dokázalo také hnutí ANO, které se nechalo zmanipulovat komunistickým pohrobkem Babišem.
Milan Knížák