Ze série Krajiny,1990, laserový tisk, 30x42 cm
MULTIKULTURALISMUS ZABÍJÍ MULTIKULTURU
Celý tzv. civilizovaný svět se snaží být aktuální a politicky i jinak korektní, tzn., že svět se myšlenkově a esteticky unifikuje. Má to samozřejmě velký vliv na oblast umění, které se mění v naivní politické komentáře.
Současní umělci si hrají na psychology a nejsou psychologové, na sociology a nejsou sociologové, na politiky a nejsou politiky. Umělci jsou ve všech oblastech amatéři, což by bylo v pořádku, kdyby se nesnažili do těchto oblastí aktivně vstupovat a tvářit se jako novodobí mesiáši. Mesiáš býval v historii vždy jeden a byl vnímán jako něco výjimečného. Dnes máme zástupy mesiášů, výstavní síně, divadla a knihy jsou plné politicko-sociálně-psychologicko-bla-bla komentářů, jejichž validita je nulová.
Do umění, zrovna jako do politiky se promítá současná uvolněná morálka provázená vulgaritami všeho typu. Na začátku dvacátého století vznikalo hnutí Dada, kdy umělci záměrně přijali sprostá slova, aby jimi provokovali měšťáckou společnost, kterou považovali za retardující a škodlivou. Dnes můžeme s tímto gestem polemizovat, ale v dobových souvislostech najdeme určitou logiku tohoto konání. V současné společnosti, která ztratila limity, je vulgarita neobhajitelná. O umění se často mluví jako o něčem anticipačním, ale co anticipuje současné umění? Mám pocit, že nic. Naopak, je ve vleku současných mód, trendů a politické korektnosti, která je příkladem nekorektnosti. Tak jako ona zamlčuje to, co se politikům do jejich plánů nehodí, i umění se vyhýbá přímé zkušenosti a všem oblastem, které svědčí o něčem jiném než co přinášejí trendy.
Umělci se stydí za vlastní kulturu, nestačí jim vlastní tradice a vlastní prostředí, chtějí řešit světové problémy. Multikulturalismus tak likviduje odlišnosti a vede k unifikaci světa.
Na umění bylo báječné to, že vždy podávalo zprávu o místě a době, kdy vznikalo. Současné umění nepodává zprávu o ničem, v podstatě jen kopíruje novinové titulky. Tím, že chce být aktuální, stává se zbytečným. Umělci téměř celého světa vypráví jeden příběh.
Už mnoho let pozoruji, jak evropská kultura infikovala svět. Všude se píší „evropské“ knihy, hrají se „evropská“ dramata, používá „evropská“ malba, atd. Odpovídá to ostatním trendům, např. genderovým. Rozdíly mezi pohlavími se zmenšují, vznikají další pohlaví a pokud se nám nepodaří pěstovat novorozeňata ve zkumavkách, hrozí nám vyhubení.
Lidstvo ztratilo hodnotový žebříček, který nám pomohl strukturovat život. Morálka není prázdné slovo. Žádný zákon nenahradí vštípený morální kodex. Moderní technologie nám umožnily zaměnit realitu za fikci. Zprostředkovaný odraz skutečnosti je pro většinu lidí zajímavější než realita sama. Můžeme na internetu poznat celý svět a najít přátelé kdekoliv, ale skutečného partnera většinou hledat neumíme.
Máme čekat na to, až nám všemocný Bůh vypne elektřinu nebo nám pošle dar jiné katastrofy?