Dívenka s tetovanou tváří, 2003, akryl na plátně, 170x170 cm
STÁTNÍ SVÁTEK
Včera, 28. října se konalo na Hradě tradiční shromáždění s rozhazováním medailí. Prezident Pavel ukázal, že vojenská výchova nevyšla nadarmo a obřad, který byl kodifikován za Klausova prezidentství, byl vojensky bezchybný. Takový byl i jeho zjev a jeho řeč. Té se v podstatě nedá nic vytknout než to, že byla úplně zbytečná. Všeobjímající fráze a představa společnosti, která se má stále lépe a lépe jsou nesmysly, které jsme už slyšeli mnohokrát. Taková společnost neexistuje a existovat nemůže a čím hlouběji v ní uvěříme, tím ráznější až tragičtější bude probuzení.
Také prezentace současné situace jako bezpečné a stabilní je nesmyslem v době, kdy ve světě hoří několik konfliktů z nichž největší máme za humny.
Vyznamenaných osobností bylo Zemanovsky hojně. Mezi nimi řada populárních herců. Tomu nerozumím a rozumět nebudu. To, že někdo vykonává své povolání dobře, je normální. Navíc za to bere plat a v případě herců, většinou nadstandardní. Vždy jsem si představoval, že vyznamenání dostávají lidé za něco výjimečného, za nějaký hrdinský čin, za důležitý společenský úkol... Dávat umělcům medaile za to, že jsou umělci, je nesmysl. Zaslouží si vyznamenání pouze tehdy, když jejich činnost překročí rámec profese.
Dnes je dvacátého devátého a nic se nezměnilo. Výročí založení republiky nic nového nepřineslo.