Ležící obřad, 1967-1968
ZRUŠIT UMĚNÍ
Knihy jsou příliš tlusté, obsahují příliš mnoho slov a chatrné příběhy. Pokud jsou ilustrovány, tak buď moc nebo málo, ilustrace působí zbytečně, zmatečně, trapně. Dnes asi nikdo neví čemu má ilustrace sloužit.
Básně buď vypadají jako staré básně a nebo jsou trapné. Sex je všude, ale nikdy ne v únosných proporcích.
Divadlo je jen autorské. Nic nesmí být normálně, vše se aktualizuje. Módní je souložit na jevišti nebo urážet. Nahota je běžná. Je to nuda. Herců jak nasr …. a proto jen minimum dobrých.
Film je hlavně o penězích. Téměř všechno je v rukou lidí bez talentu.
V hudbě se buď opakuje to, co se už dlouho hraje, nebo se exhibuje tzv. současnou hudbou, kterou interpreti (alespoň ti naši) většinou neumí hrát. Navíc si s gustem vybírají to nejpokleslejší.
Výtvarné umění je ve velké krizi. Vějíř nových možností zcela zakalil scénu a tisíce rychle vykvašených umělců, kteří zaplnili svět, vytváří tisíce (spíše milióny) více či méně zajímavých zbytečností.
Volám s kamarády ze šedesátek ZRUŠTE UMĚNÍ a není mně to líto a vůbec se nestydím.
Možná bych měl napsat knihu Zrušit umění, ale nevím, jestli to stačím. V každém případě ve mně je hotová, prosektor jí může vyndat.